Kultura a památky

Zdejší kultura a památky vás uchvátí

Kulturní význam města je zcela nesporný. Ti, kdo sem zavítají za kulturou, rozhodně nebudou zklamáni. Sao Paulo totiž vyspělo v kulturně rozmanité město a drží se stále na špici v oblasti umění a literatury, je domovem mnoha umělců a spisovatelů. Potomci přistěhovalců stále zachovávají své tradice a hrdost an multikulturní kořeny se projevuje právě v bohatém kulturním životě.

Asi každý návštěvník zavítá na zdejší trh Mercado Municipal. Mě osobně jeho typický neobarokní styl zcela uchvátil. A nejde jen o exteriér, ale dokonce i interiér je ve stejném duchu se sloupy, klenbami a vitrážemi. Slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 1933, kdy nahradil starý Central Market, a šlo o první a také největší trh s potravinami. V roce 2004 došlo k jeho úpravě a dne se v tržním sále dá nalézt cokoliv, co jakkoliv souvicí s jídlem, ať již jde o zeleninu, koření, občerstvení sýry či ryby. A jak jsme se mohli přesvědčit, skvěle zásobené jsou také zdejší kavárny či občerstvení, nacházející se v prosklených částech Gourmet Lounge s vitrážemi zdobenými okny.

Barvy a vůně činí z Mercado Municipal ovšem také jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí v Sao Paulu. Také architektonická stránka tržiště je velmi působivá. Vždyť kupříkladu zdejší vitráže vytvořil ruský umělec Sorgenicht Conrad Filho, jehož dílo jsme pak mohli později obdivovat i v proslulé katedrále v Sao Paulu, ale ke spatření jsou jeho práce i v dalších asi 300 brazilských kostelech.

Toto místo tepe životem po celou otevírací dobu a je zde prakticky stále rušno, ačkoliv zastavěná plocha činí téměř 13 000 m2. Údajně tudy denně projde až 350 tun potravin, které lze koupit na téměř 300 stáncích s ovocem, zeleninou, masem a rybami.

Sao Paulo je také sídlem mnoha historických památek staršího i novějšího data. Navštívit však rozhodně musíte Metropolitní katedrálu Catedral da Sé. Tato monumentální stavba započala v roce 1913 a byla konstruována tak, aby připomínala novogotický architektonický styl. Jako největší metropolitní katedrála v Sao Paulu pojme až 8000 věřících. Není tedy divu, že je současně i čtvrtou největší neogotickou katedrálou na světě.

Interiér katedrály je pak příjemně doplněn barevnými vitrážemi i renesančními prvky, což vytváří úžasný kontrast právě k celkovému novogotickému stylu.

Přímo v centru města se pak rozkládá kláštěr Sao Bento, proslulý svým gregoriánským zpěvem a překrásnými freskami. Každou neděli v 10 hodin se zde koná bohoslužba, při níž je možné slyšet 6000 píšťal zdejších varhan, doprovázající středověké zpěvy mnichů. Součástí kláštera je pak také pekárna, nabízející sušenky, chléb a zákusky, vyráběné zdejšími mnichy. Specialitou je pak pao de mel, medový chléb plněný džemem a máčený v čokoládě.



Skutečným historickým centrem města je však Patio de Colegio, což je místo, kde zakladatelé města, jezuitští misionáři Manuel da Nóbrega a José de Anchieta položili první základní kameny města. Tento opevněný komplex hrál také významnou roli v historii Latinské Ameriky. Kostel Patio do Collegio Church je pak historickou památkou, vybudovanou přesně na místě založení města. Návštěvníci si mohou prohlédnout sedm sálů i slavný zvon Sino da Paz, připomínku potřebnosti míru, spravedlnosti a empatie nejen ve městě, ale v celém světě.

Prakticky hned vedle Praca da Se září růžová koloniální budova Solar da Marquesa dos Santos. Je to panské sídlo z 18. století, které bývalo sídlem manželky císaře Dom Pedra I. Dnes se zde nachází malé muzeum, jehož návštěvu v případě nedostatku času můžete vynechat, ale exteriér této budovy je natolik zajímavý, že stojí za zhlédnutí.

Kdo se aspoň trošku zajímá o historii místa, které navštívil, ten by měl vystoupit na stanici metra Anhangabau, u námestí Largo da Memorie, kde se nachází památník Obelisco do Piques, což je nejstarší památník města vůbec. Postaven byl již v roce 1814.

Většina fotografií a pohlednic, zobrazujících Sao Paulo, zobrazuje Viaduto do Cha, což je most z konce 19. století, který spojuje staré centrum s novým centrem města, tedy Rua Direita s Rua Barao de Itapetininga. Z obrázků známe jeho železobetonovou konstrukci, ale původně byl most kovové konstrukce s dřevěnými podlahami.

Milovníci klasické hudby by neměli vynechat návštěvu Julius Prestes Cultural Center, které pochází již z první čtvrtiny 20. století. Dnes je sídlem symfonického orchestru a díla světových mistrů si zde návštěvnící mohou vychutnávat v prostorách, vybudovaných ve stylu Ludvíka XVI.